|
| |
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Hejduk, Tomáš (oponent)
Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka. - Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Hejduk, Tomáš (oponent)
Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka. - Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
| |
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
host ::
RSS.